Dnes je tomu rok......

Úterý, den jako každý jiný....

Prostě jen úterý...

Je nějakého 10tého února, že?

zdroj

Byla jednou jedna dívka.... Ta dívka nebyla absolutně spokojena s svým životem...

Svůj život jen tupě ukrajovala.... den za dnem...

Vše stejné, vše zahaleno šedou dekou.... vše černobílé....

Přišel však únor a tahle dívka se rozhodla, že ŽIVOT chce ŽÍT a ne jen ho marnit....

Aniž by komukoliv, cokoliv řekla, zasedla za počítač a začala se přehrabovat v html kódech, vytvořila fan page na facebooku... vymyslela název, mimochodem který nikdo na světě nemá a ujala se role "blogger"...

Dne 10.2.2014 vyšel první článek....

Je úsměvné, že ten první článek odstartoval neuvěřitelné přátelství a spolupráci v jednom...O tom však později...

zdroj

Fotky byly víc než tragické a psaná forma, taky za moc nestála....

Šly dny, týdny možná měsíce za sebou a tahle dívka neustále psala jen sama pro sebe... maximálně pro pár blogerek, u kterých se snažila posbírat zkušené rady do začátků.... Za což velmi děkuje =)

Ta dívka již přemýšlela, že s tím sekne a na celý blog se vykašle... Jenže to už nešlo... Dozvěděl se to tehdejší přítel, získala spolupráci s eshopem, který je jí dodnes srdcem nejblíž a prostě nebylo cesty zpět - MĚLA ZÁVAZEK.... nemůžete něco začít a pak jen tak utéct... to se prostě nedělá...

Najednou blog měl 10, 20, 30 čtenářů (tady se to na pěkně dlouho zaseklo) a milá slečna "bloggerka" začala vstupovat do podvědomí široké veřejnosti a do vědomí různým společnostem...

Překopala celý blog a začala se více prosazovat. Přestala dělat tragické fotky, sehnala si techniku. Začala kašlat na předsudky a začala psát od srdce... Jakmile od toho nic neočekávala, tak se vše prolomilo....

Jedna spolupráce míjela druhou a číslo čtenářů kvapem rostlo... Cítila odpovědnost vůči lidem... Zní to divně, ale docházelo jí, že jakmile něco dopuručí, tak si to možná někdo koupí a ona tak nesnáší, když někoho zklame a podvede....

Dnes je tomu rok.... ta dívka sedí za tím to počítačem a ťuká do kláves... Ta dívka se jmenuje Tess... nikdo jí jinak neřekne už od střední školy... Není jediná Tess na světě, ale v tom malém českém bloggerském světě asi jediná je....

zdroj

Tahle Tess není jen hodná a milá dívka....je to prostě holka od rány... nikdy se s ničím nemaže a PRAVDA je její druhé jméno... možná by byl příhodný název True by Tess.... ale název Loveliness By Tess už s tím to webem prostě srostl.

Nebudeme si tady také hrát na to, že je sluníčková bloggerka.... Všichni víme, že jakmile se téhle slečně něco znelíbí, tak se ozve... Neuznává autority a slávu... Vystoupila snad proti všem "slavným" bloggerkám. Ani jednu z nich už nesleduje, některé díky jejich faleši nesledovala nikdy.... Na to ať si dojde každý sám...

Prostě mezi tou hromadou blogů v rybníčku vytvořila malý ostrov, kde faleš, lež, neupřímnost, sláva, honba za čtenáři nemají uplatnění. Takhle zní heslo tohoto blogu...

Za ten rok poznala však i plno skvělých lidí.... Některé poznala i osobně. Můžu Vám taky říct, že tyhle holky nenazývám slovem "kolegyně"... Přišlo by mi to jako urážka... S kolegyněma nerozebírám osobní problémy, nevolám si s nimi do noci a už vůbec k nim nejezdím na týdenní dovolenou... To jsou prostě holky, které se mi staly kamarádkami. Pokud je označím v článku nebo v postu, tak to není povrchní hra, je to opravdová realita. Tyhle holky se staly součástí mě a je mi fuk kolik kilometrů nás dělí. Vždy si na ně udělám čas... Prostě a jednodušše neumím vést laxní vztahy...

zdroj

Nebyly to vždy jen kamarádky, poznala jsem velkou spoustu lidí z PR kosmetických značek. S některými si máme, tak blízko, že se sledujeme i navzájem na instagramu... Nemuseli to dělat, jsem jen bloggerka a přesto je mezi námi nepopsatelná vazba =)

Není vše jen růžové, s holkama jsme si několikrát vjely do vlasů. Byly jsme schopné se spolu dlouhé týdny nebavit. Jenže prostě, kdyby to byl jen povrchní vztah, tak nikdy nenajdeme k sobě zpáteční cestu =) Nepohodla jsem se i PR, ale opět jsme jen lidé. Nemusíme spolu korespondovat 7 dní v týdnu. Je to ovšem o tom, najít znovu společnou řeč. Nic neberu na lehkou váhu.

Poznala jsem neskutečně mnoho včetně nových skvělých i špatných lidí (někteří se prostě našli no...). Naučila jsem se mnoha novým termínům, superlativům. Začala jsem sama sebe vzdělávat. Prahla jsem po informacích. Zlepšovala jsem se ve všech ohledech.... ptáte se mě zda bych to udělala znovu nebo radějí měla pohodový rok? Udělala bych to znova!

Je mi fuk, kolik hodin jsem civěla na internet, vyhledávala slova, lopotila se v praxi. Na tomhle všem nezáleží, protože můžu říct, že jsem vědomostně vyrostla. Můj koníček přerostl v závislost.... a závislost se musí krmit, aby mohla zdravě růst...

Rozumím třeba tomu, že:

- nalakovat nehty není taková prča,   

- manikúra a vše sní spojené prostě a jednoduše není p.del,

- orientuju se v termínech jako je olivověžlutý podtón, šedorůžový podtón a umím je rozeznat,

- naučila jsem se namalovat linku - FAAAKT nekecám! Konečně to umím, ale neptejte se mě, jak jsem se to naučila, protože to sama nevím =D,

- vím jak se značí silikony a chápu, co to svinstvo způsobuje mojí pleti,

- po zprávě od kosmetičky jsem si konečně připustila, že mám akné a začala stím něco dělat,

- přestala jsem si kupovat šmejdy a pochopila jsem, že do kosmetiky je třeba investovat - JE TO NAŠE POKOŽKA! máme jen jednu,

- prahnu po informacích, když píšu článek, tak mám otevřených snad 20 záložek a všude možně hledám informace, abych Vás neuvedla v omyl...

- atd. atd.

Mohly by jsme tu být do rána =)

Nedílnou součástí tohoto jste samozřejmě i Vy čtenáři...bez Vás by tento blog neměl úplný facelift... Tvoříte to, co mě ve špatných dnech bez inspirace, kdy nedokáži napsat ani seznam na nakup, donutí vstát a jít se věnovat blogu.... ten kdo tvrdí, že píše blog jen pro sebe, tak lže. Za ten rok jsem to pochopila lépe než kdy předtím. Múza je mrcha. Přichází potichu a dokáže velkolepé věci, ale odchází a zanechává po sobě obrovský hluché vzduchoprázdno. Vrací se rychle, ale někdy si dá na čas... Dlouhodobě mě opustila v létě, kdy byl blog 14 dní mrtvý.... Vaše komentáře a podpora mě donutila jít psát, i když múza byla ta tam... Pak se znenadání objevila a vše se vrátilo do starých kolejí. 

zdroj

Tenhle rok jsem odstartovala v jiném duchu. Nechci slepě psát pro lidi, co vůbec neznám. Na blogu se budou objevovat články o každodenních radostech i strastech (první již vyšel zde). Po Vás chci jen jediné, aby jste mi napsaly Váš příběh na dané téma a mohly jsme se lépe poznat. Dělám to vše (jak jsem již řekla) proto, že vy tvoříte z poloviny blog tím čím je. Tento web by nemohl fungovat pokud by se ani jedna strana nezúčastňovala - psát jen pro sebe, tak by to byla neskutečná nuda....

Takže je tomu rok... Rok jsme spolu prošly v různých eskapádách, ale i neskutečných radostech. Zda bych něco měnila? Neměnila!!! Mělo to tak prostě být, ať se stalo, co se stalo...

Díky Vám všem, že tady se mnou jste! DÍKY!

  
Moje největší díky patří kamarádkám: DÍKY, ŽE JSTE!

Mikrosvět By Ellen , Blondie, BeautyKoktejl, Lilian, Tereza loves makeup, Alice in Wonderland a všem dalším, které při mě stály, ať se dělo co se dělo....

Velmi děkuji i těmto lidem:

Blance z eshopu Cosmetics4you, Gabriele z eshopu Nubilis, Kateřině z Clinique, Paní Lucii z Bestmakeup, Lucii z Bourjois, Paní Michaele za staré PR Dermacolu, Paní Evě a Nikole z nové PR pro Dermacol, Janičce ze StylishDeer a mnohým dalším, kteří mi vždy rádi pomohli =) 

zdroj