New In - nákupy v Praze, Interbeauty a jedna kouzelná věc, která by mě snad donutila opustit Brno....

Krásné pondělí přeji

Mám pro Vás celovíkendově očekávaný článek z nákupů, veletrhu a objevení něčeho tak božského, že mi to nedává ani spát a myšlenkami jsem se tam už několikrat přistihla.…… bude to opravdu nálož, takže po malém intro, jdeme na to... =)

Měla bych se asi omluvit, že nepřispívám, tak často jak vy by jste uvítali, a jak já bych si přála, ale omluva mi přijde jako společensky očekáváný výkřik do tmy... Prostě toho mám dost.… Upřímně nechápu, jak to holky co mají více čtenářů dělají... Komunikace s blogerkami mi zabere denně několik hodin... Schválně říkám blogerkami, protože do toho nepočítám nejbližší holky, které bych spíše už označila #bff... S těmi jsem také neustále v kontaktu. Pak samozřejmě odepisuji Vám čtenářkám. Instagramuju, tweetuju a musím samozřejmě taky někdy pracovat. Pak je zde blogování, které prostě tak moc nestíhám, a bohužel nestíhám ani číst svoje odběry a sledovat svoje dva kanály bloggerek na youtube (opravdu jen dvě)... Mám taky samozřejmě i jiný svět - ten neblogový, takže kamoši by mě taky už mohli pomalu prohlásit za nezvěstnou. Samozřejmě, že mě to mrzí, ale rozhodně se nehodlám uhnat, takže to prosím omluvte =) víte, že já si na nic nehraju a říkám Vám tady pravdu a přede všemi, co to stíhají smekám... Rozhodně si nestěžuju, ba naopak jsem ráda, že tahle "komunita" se nám takto rozrostla a jsme všichni v úzkém kontaktu... Však mě znáte, volím kvalitu nad kvantitou =) 

No a teď již k to tomu, na co netrpělivě čekáte =) vše se začalo psát ve Vodičkové ulici (story z vlaku vynechávám, najdete jí na fb ;-), kde se v pasáži u Nováků nachází jeden naprosto božský obchůdek jménem "Můj šťastný domov". Nepřišla jsem k němu jen tak, ale díky beauteramě.. Kočka si tam koupila diář a jakmile jsem tam zabrousila já, tak moje spisovatelská duše byla polapena - jsem prostě úchyl na zápisníky... Neustále je měním. Nikdy žádný nedopíši až do konce... Jeden je do poloviny rozepsaný, další dva do čtvrtiny a zbylé jsou popsané jen na pár stránkách... Holt, takový jsem barbar.... Chci to však změnit a to díky tomuto božskému deníku. Pokud by jste se zamilovali jako já, tak je můžete zakoupi zde a vyzvednout si ho na prodejně a poklábosit s milou slečnou a nebo si ho nechat zaslat domů. Já Vám radím, aby jste obchod navštívili, protože to je něco naprosto kouzelného =)

Odtama jsem zamířila do Palladia. První kroky směřovaly typicky do Marks&Spencera do fresh foodu... Myslím si, že následující fotografie nepotřebuje komentář =D

Pokračovala jsem do Clinique pozdravit svojí milou prodavačku a zjistila jsem pro Vás, že nové rtěnky budou ještě větší pecka než se zatím proslýchá... Již je otestovala a rtěnky absolutně nezanechávají obtisky na skleničkách atd. V prodeji budou od 1.5 a je to limitovaná kolekce. Pokud na ně máte zálusk, tak si tam nezapomeňte zavolat. =) 

zdroj

Následoval starbucks (jsem závislá, co chcete =D ) a makrónky u Paula.

No a samozřejmě jsem tam jela z jedno důležitého důvodu - VIP dny na přivítání Urban Decay v ČR... Byla jsem přesvědčená, že nic (maximálně tužku) nekoupím... Jistěěěěě to bych nebyla já, kdybych neodjížděla s limitovanou paletkou Naked - On The Run, že? =D Zde je jen letmý náhled, bude recenze. Pokud se Vám však líbí, tak si pro ní zajděte... moc jich už nezbývalo ;)

 

V palladiu jsem se potkala se svojí spřízněnou duší Lenkou a pak jsme již mířily po Praze spolu - ona domů do Plzně a já směrem Chodov za další spŕízněnou duší Lilian. Na chodově jsme moc velký zájmy neměly, kromě jednoho - šla jsem si pro svoje objednané Mel baleríny a jsem zamilovaná až po uši =P no nejsou úžasné? 

Pak jsme jeli přes celou Prahu až na Čerňák a já pražákům ukázala, kde mají v hájích golový hřiště - kdysi dávno jsem v Praze víceméně bydlela =D skoro nikdo o tom neví... Dojeli jsme na čerňák, a v ten moment se pro můj plat začali dít noční můry =D Za prvé jsem málem neodolala těmto šatkům z Mohito, ale ten obchod je, na moje poměry, prostě předraženej (hlavně na to, že mojí hlavní "náplní" je kosmetika).

V Butlers jsem si vyzvedla tuhke retro dózu, kterou jsem myslela, že nikdy neseženu a budu se navždy jen kochat u svojí tety na šumavě =) a já, nekonzument cereálií už i v¨ím čím jí naplním =D V Candy Store naskladnili pravé americké Cheerios =) Dále jsem si vyzvedla zavařovačku, kterou jsem viděla o Vintage. Tyhle věci se hodí vždycky =)

V Gate se mi zalíbilo jedno sáčko, ale počkám, až ho zlevní (prostě Gate na oblečení, kvalitou neuznávám no), ale koupila jsem si Eiffelovku, prý příprava na Francii =) No a pak mi Lilian v té hromadě brýlí na poslední moment vylovila tyhle mazlíky, které mi přidávají na mém namyšleném výrazu =D Nemůžu za to, že jsem se tak narodila =D

Do Croppu jsem za jedním a hlavním účelem - musela jsem mít tričko, které měla Lilian na sobě =D 

Možná si říkáte, proč mám tričko na kterém je napsáno "Nejsem blogger". Lilian ho má z recese, ale já z jiného důvodu. Od té doby, co Vás je tady čím dál víc, tak se nemůžu zbavit pocitu, že mě někdo z Vás může vidět nebo sledovat. Vím, že pro někoho je to malé číslo, které nejde do tisíců a má mě za blázna, ale každý jsme nějaký a já bohužel mám tenhle problém.... Není to jen výmysl, již mi pár lidí psalo, že mě zahlídli... že jsem jak střela letěla do Marionnaud aj.... Takže ano, i s malým počtem čtenářů (pro někoho, pro mě je to pocta =) jsem viděna... V čem tkví můj problém? Já jsem blázen, tancuju a zpívám na ulici, když se pro něco zapálím, tak hulákám na okolí a div neběžím... No prostě magor =D Lehce (čti mega) vybočuji z řady a hodně lidí to nepobere a nepochopí... Jsem jaká jsem a dělá mě to šťastnou, ale teď jsem Vás upozornila, takže jsem z obliga =D Tohle triko má některé nepravidelné čtenáře zmást =D Proto jsem si ho pořídila. Až někdo uvidí na ulici červenovlasýho magora, co se div nepřerazí, protože zahlídl štěně, které prostě musí umazlit, tak si řekne: "Není to Tess?" "Nope, má na triku, že není blogger" =D Takový příběh jsem tričku připárala =D Přemýšlím, že bych tam dolů ještě něco připsala, něco jako, "Im not a blogger, Im a crazy bohemian"... no uvidíme =D No a největší pecka? To tričko stálo jen 70,- =D Po Mel je to nejzamilovanější věc co jsem v Praze pořídila.
Kromě trička, že mi zlevnili kabelku na kterou si dělám zálusk někdy od ledna... Prostě musela jít se mnou, byla tam poslední. Riskovat, že v Brně už nebude se mi opravdu nechtělo. Zamilovala jsem se před 4 měsícema a jsem zamilovaná dodnes. Okamžitě jsem si jí musela v sobotu vzít v sobotu na veletrh =)

Lili se absolutně zbláznila a donesla mi tyhle dvě kabelky. Tu růžovou se mi snaží nacpat již několik měsíců - z toho pro mě plyne ponaučení, že již nikdy nesmím slintat nad jejíma věcma v haul videu =D... Jelikož má na sobě neidentifikovatelné černé čáry, tak mi donesla černou s leopradí (? na ty fleky zvířat jsem prostě tupá =D ) klopou. No byla jsem v šoku. Kromě toho taška ukrývala králíčka, pro Nellu... No Nellla ho už má, ale tak bude mít dva =D Ale je to strašně milé, že si na mě takto vzpoměla =) 
Růžovou kabelku vzala sebou, aby mi fleky ukázala, snažila se je odstranit odlakovačem, ale šance marná... Tak jsem vznesla dotaz na technický benzín, ředidlo... bylo mi oznámeno, že takovou věc doma nevedou =D Tak jsem řekla, že to zkusím a kdyžtak jí to pošlu (příští měsíc tam zase jedu, ale o tom později) nazpět. Máte někdo nápad čím by to ještě šlo dolů? Nevíme od čeho čáry jsou, kabelka ležela na poličce a najednou měla na sobě tyto čmárance... 

Tím naše nakupovaní na čerňáku skončilo... Chcete vědět, co koupila Lilian? Tak sledujte její kanál na youtube (to je ten jeden ze dvou, který sleduji =) a zanedlouho se tam objeví haul... Má růžový sako... Ne, nekecám... Zkoušela jsem si ho já a odešla s ním ona... ona, která nesnáší růžovou =D Byli tak hodní, že mě hodili večer do Holešovic a příjemně jsem to zakončili =) Děkuju moc za skvělý den, byla jsi úžasná =)

Tam kde jsem spala nebyla wifi... myslela jsem, že si ukoušu ruku, jak mě drásalo nervy, že nevím, co se děje =D Přežila jsem to se seriálem a mobilem u ucha (díky za noční sovy, jako jsem já). Ráno jsem se rozhodla hledat v okolí nějaký podnik s wifi... Minula jsem jednu hospodu, která mě příliš nezaujala a díky bohu za to... Pak jsem očkem mezi domy zahlédla něco, co se mi už z dálky velmi zamlouvalo... prošla jsem se a došla jsem tam... Ocitla jsem se před podnikem na kterém je moderní pouze skleněná výloha... Tento podnik nesle název "Home Kitchen"... Byla jsem lapena do sítí.  Stála jsem před vchodem naprosto konsternovaná a říkala jsem si, že jsem se musela ocitnou na jiné planetě... Jen jsem vstoupila dovnitř, tak jsem věděla, že jsem došla "domů"... Vonělo to tam jak u tety na šumavě... Jen domací jídlo, dřevo a takové to retro šmrcnuté lehkým modernem.... Byla jsem tak paf, že jsem svojí společnici na sobotu - milované Adriance napsala sms "Home Kitchen? Jako vážně? Kvůli tomuhle bych opustila i Brno a to jsem si ještě nic nedala"... Adri absolutně nevěděla, co mám na mysli a to tam bydlí =D Domalovala se a došla za mnou. Mezitím jsem vše nafotila a objednala jsem si. Na stole mi přistálo luxusní latté machiato a čekala jsem na lívance... Konečně jsem se mohla po 4 měsících najíst v "masožravé" restauraci, protože kuchař byl přímo naproti mě a viděla jsem vše, co používal... Vše bylo domácí, jediný jogurt byl kupovaný a ten vím, že je v pořádku, protože se s ním cpu furt - pravý řecký jogurt, pěkně tučný... Když mi na stole přistála nejlepší snídaně všech dob, tak jsem myslela, že už budu brečet štěstím. Možná pro někoho nepochopitelné, ale pro mě to byl neskutečný zážitek. Já na tyto věci neuvěřitelně slyším. To, že si někdo dá tu práci a vše dělá jen z domácích surovin a s láskou, to je neuvěřitelné... Personál naprosto úžasný a vše vypadalo naprosto božsky.. Adri mě ztama nemohla dostat a kdyby tam nebyla, tak se na nějaký veletrh klidně i vyprdnu a celej den strávím v Home kitchen =D 

Dojely jsme na veletrh... Jedním slovem katastrofa. Asi už tam jezdit nebudu. Jediný cíl bylo OPI, ale to si můžu kdykoliv zajít na Kateřinskou do pobočky a budu to mít bez tlačenice. Po urputném boji jsem našla všechny 4 laky, pro které jsem si tam jela. No, ale nebyla bych to já, kdybych nenarazila ještě na dárkovou sadu, která byla za pouhých 250,- - no nekupte to =D K nákupu jsem asi obrdžela jako dárek tyto miniatury, ale nevím, nikdo mi o tom neřekl.... Tím moje nakupování na Inter skončilo... samá modeláž, samé laky... Jsem prostě zhýrala svým Sparitualem a OPI... sem tam uspěje ještě Orly, ale nic jiného už prostě nekupuju... Navštívila jsem ještě HB kosmetiku, kde se znám s jejich dvorní kadeřnicí... Nic jsem nekupovala (na World and Spa jsem koupila kondicionér). Příjmeně jsme pokecaly (jako vždy, je prostě skvělá) a tím jsme to na Inter zabalily =) Nesly jsme si OPI a Adri ještě Artdeco bázi bez silikonů, po které dlouho pošilhávala (a já artdeco prostě nemusím, hlavně díky té jejich katastrofální rtěnce - zde)... Jestli jsme tam byly hodinu, tak je to moc... Byly teprve dvě odpoledne a do Brna se mi ještě nechtělo - jistěěěěěě vrátily jsme se do Home Kitchen =D No a já měla tu čest sedět vedle Marty Issové. Kdyby mi to Adri neřekla, tak bych jí asi nepoznala. Je naprosto nádherná. V televizi vypadá "oplácaně", ale ona je jak proutek. Byla nenalíčená a můžu Vám říct, že je to teprve druhá ženská za celý můj život u které mi spadla čelist, protože nepotřebovala ani kapku líčidel. Je to takový zajímavý sedět vedle někoho, koho vidíte jen v televizi... Přišla jsem si jako celebrita =DDD Hlavně to vypovídá o kvalitě Home Kitchen, že... no prostě jsem z Home Kitchen unešená a byla bych opravdu schopna se jen kvůli němu do Prahy přestěhovat a celý dny trávit tam... Je to již tři dny, ale několikrát denně si na něj vzpomenu a hned bych tam chtěla být... Proto příští měsíc mířím opět do Prahy... Nejen na nákupy a za holkama, ale abych si tento nezapomenutelný zážítek mohla zopakovat =)

Rozloučila jsem se s Adriankou, která mi dělala skvělou společnost (ještě jednou moc děkuju za vše, však ty víš =) a pádila jsem na metro, na vlak a směr Brno... Můj rozhovor ve vlaku "Jak je v Brně?" "Parádně, svítí tady slunko a je prostě nádherně".... Jasně, proto jsem za ten kousek z nádru na šalinu byla úplně durch mokrá... Někdy mám chuť vraždit =D Málem jsem zmrzla, protože jsem si, v domění krásného počasí, na sobě nechala jen sako a šifonovou košili... Večer jsem vyčerpaně usla a v neděli se probudila po 11 hodinách spánku - já, která nenávidí spánek... Takže mě dvoudenní výlet celkem zmohl =)

No a to je asi vše... Když jsme přijízděli do pouličních lamp zahaleného Brna, tak jsem si říkala, že bych to tady asi nedokázala opustit... Jako ano, prostě je to moje srdcovka... Jenže pak se něco stalo....
Když jsem vylezla z metra v Praze a táhla kufr do schodů (jsoü tam někde krucinál eskalátory? vždycky to tahám v rukou!), tak kluk co šel proti mě, a mohl stihnout ještě metro, se mě zeptal, zda mi kufr nemá vynést... Bylo to od něj opravdu milé...
Dojela jsem do Brna, do svýho paneláku (bez výtahu) a opět tahala kufr do třetího patra... Potkala jsem souseda a uslyšela jsem jen "Dobrý den" a naprosto v klidu kolem mě prošel a odkráčel si jako největší mistr světa... V ten moment jsem si říkala, co tady sakra dělám... Je mi jasný, že jeden člověk nedělá Brno a Prahu, ale byl to ten momentální okamžik, kdy jsem opravdu přemýšlela o tom, že se z tadyma odstěhuju... 
Neděli jsem celou, ale opravdu celou proseděla s kamarádkou v brněnských kavárnách... Já prostě slyším na dvě věci - domácí kuchyně, domácí prostředí a kavárny =D Taková jsem prostě já =) 

Jo a abych nezapomněla... Před odjezdem mi táta donesl tento budík... Našel ho venku postavený na zídce... Panebože, ten je tak úžasně retro... Jak se Vám líbí? Já ho prostě miluju a takhle doplňuje noční stolek =)

 
Jaký jste měli víkend Vy? =) Co se Vám nejvíce z novinek líbí? Pražáci, byli jste někdy v Home Kitchen? =)