Krásnou středu všem,
Mám toho poslední dny strašně moc. Byla jsem pracovně v Luhačovicích a teď s kolegyní řešíme cestu do Karlových Varů.… doufám, že si mě tam ruská mafie nenechá =D
Testuji vše jak divá a ještě to podle mě na recenzi není, takže přicházím se svojí filozofickou chvilkou...
 |
| zdroj |
Co mě k tomuhle tématu přivedlo? Za prvé jsem si od Terezky půjčila nejinspirativnější knihu všech dob - malého prince a uvědomila jsem si, že i já jsem lehko zapomněla jaké to bylo když jsme byla dítětem.
"Ale
on to nebyl klobouk. Byl to hroznýš, jak zažívá slona. Nakreslil jsem
tedy vnitřek hroznýše, aby to dospělí pochopili. Oni totiž potřebují
vždycky nějaká vysvětlení"
A za druhé mě k tomu přivedl nynější stav - zkoušky. Je jedno zda zkouškové, matury nebo státnice, ale upřímně už mám z Vás depku a proto se chci "zaštít" tímto článkem a vše vykřičet do světa....
Už před svojí maturitu jsem přistupovala se slovy - "když nejde o život, tak jde o hovno". Z maturitních 24 otázek z češtiny jsem jich uměla asi 17 a zbylé tři předměty jsem se ani neučila - prostě nevyšel čas. Drtila jsem se to vždy v těch 30 minutových pauzách mezi předměty.
 |
| zdroj |
Poslední zkoušku jsem dokonila a byla jsem přesvědčená, že si dám repete v září. Jasný, řvala jsem, ale hlavně proto, že mám krátkodobou paměť a štvalo mě, že se vše budu muset učit znovu. Prostě mi tam toho trvale moc nezůstane. Takže jestli někdy toho zatracenýho bakaláře, co dělám už s přerušováním několik let (v září se zase vrací =D) dodělám, tak budu ten typ co když se ho za rok na něco odborného zeptáte, z čeho složím státnici, tak Vám na 90% neodpovím. Tohle není chytrost. Chytrost je vlastně všeobecný rozhled, to co se našprtáme ke zkoušce jsou jen kecy a skoro nikdy je nebudete potřebovat a nebo takhle - nebudete je potřebovat doslovně definovat.
Zpět k matuře. Světe div se, ale porota můj heroický výkon (čti - 20 minut jsem opakovala to samý furt dokola) označila známkou 2, jako všechny ostatní předměty. Bylo to doma a týden na to jsem už ani nevěděla půlku své otázky z češtiny, a nyní 8 let poté si ani už moc nepamatuji o čem to bylo...
Od té doby jsem si řekla, že na co budu stresovat. Vím, že hloupá nejsem a našprtat se jde cokoliv... Titul není důkazem toho, že jste inteligentní, ale důkazem toho, že jste narvali do hlavy to, co oni chtějí slyšet...
Přestaňte stresovat... Nějak to dopadne, druhý pokus vždycky máte. V životě Vás potká tolik špatných věcí, kde rozhodnutí bude jen jedno a další šanci nedostanete...
 |
| zdroj |
Ba naopak v téhle době si vzpomeňte na to, jaké to bylo když jste byli malí... Nezajímalo Vás co bude a jak to bude, prostě to nějak bude. Užívali jste si každého momentu a ze špatných věcí jsme se jen otřepali a valilo se dál... Kde jste tohle nechali? Proč se tak ničíte?
Žijeme jen jednou. Chápu Vás, že máte strach. I já ho měla, ale rozhodně jsem se nehroutila. Koho zklamete? Sebe? No tak dobře... Zklamete sebe, kolikrát jste se už takhle zklamali? Stejně se sebou musíte žít... Žádný "kdybych tomu dal víc..", protože jste ze sebe vydali maximum...
A koho dál? Rodinu? Pokud je to opravdu rodina, tak vám to zazlívat nebude a řekne Vám "nejde o život"...
A dál koho? Přítele? Potom to asi moc dobrý přítel není....
Nikdo Vás nemá právo soudit! Nikdo!!!
„Budeš tedy soudit sám sebe (...) To je to
nejtěžší. Je mnohem složitější soudit sám sebe než kohokoliv jiného.
Jestliže se ti podaří soudit dobře sám sebe, bude to znamenat, že jsi
opravdu moudrý.“
 |
| zdroj |
Neříkám, že se nemáte učit a jen tam přijít a myslet si, že to dáte... To je snad všem jasný, že takhle to nefunguje... Říkám, že to chce jen zdravý sebevědomí a uvědomění sama sebe! Váš mozek není houba, pokud to tam budete cpát horem dolem, tak prostě rezignuje a nechává Vás v tom samotný... A to nechcete... Věřte mi...
Vzpomínejte na to, když jste byli malí... Najděte v tom sílu a hlavně si krucinál věřte jako když jste byli děti... Jako malí jsme věřili, jak to bude super až budeme dospělí... A jako dospělí by jsme měli věřit, že to naše dětské já, kdy jsme věřili, že dokážeme všechno na světě, je někde v nás...
 |
| zdroj |
„Jedině děti vědí co hledají.“
Hodně zdaru při zkouškách a nezapomínejte - budou se Vám v životě dít i horší věci, kde druhou šanci rozhodně nedostanete!!!
.png "English"){kind=small}
Ja som nikdy nestresovala a mala som vzdy celkom dobre znamky. Nemusim sa dlho ucit a zapamatam si 90 percent veci. Ked nieco neviem, je to preto, ze som leniva sa to naucit. Aj teraz som si dala 4 skusky za tyzden a zijem.
OdpovědětVymazata tak to má být =) máš velkou výhodu =)
OdpovědětVymazatOk dúfam, že zvládnem komentovať aj na mobile aj keď ma už vytáča. :DD
OdpovědětVymazatTiež ma už dosť otravujú tie všelijaké príspevky/statusy o týchto veciach... Ja som tiež mala tesne pred maturitou stres, ale nefotila som si na facebook že z koľkých skrípt sa ja učím a ľutujte ma. Ako píšeš, pokiaľ nejde o život, nejde o nič a dosť ma tento výrok pri všetkom ukľudňuje. Inak nechápem prečo sa to volá skúška dospelosti, dnešný svet závisí od šikovnosti a sebavedomia a nie od známok na strednej... Vlastne ani úplne na vysokej, my tu v meste máme takéto pána, vyštudovaného, bývalý náčelník či ako sa tomu hovorí :Dd a teraz je z neho bezdomovec a vysedáva pred tescom, a inde sú tiež podobné prípady. Niektorí ľudia by si už mohli uvedomiť, že dobré známky ich nezaistia (ak neštudujú medicínu:D... Ale mám pocit že si to niektorí píšu na svoje profily len aby si trochu zahriali ego, no, neviem si totiž predstaviť pridávať fotku s bordelom a popisovať podrobne že "dnes antická lliteratúra, zbláznim sa *plačúci smajlík*"...
taky tomu absolutně nerozumím...
OdpovědětVymazatani 15 diplomů ti nezaručí práci... o tomhle to není...
ba naopak, čím víc titulů, tím prakticky nepoužitelnej člověk..
Já neřeknu, aby si nezazoufali.. jednou... dvakrát.. třikrát za týden, ale 5x denně? to je moc i na mě... Stejně jim lítost ten titul nebo tu maturitu neudělá, tak na co tady tenhle tiátr?